Sekcia: Vzdelávanie

 

Evidence a vyhodnocení tréninku za využití výpočetní techniky

PhDr. Jiří Suchý, Ph.D., UK FTVS, Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky sportu

I. Úvod, cíle
Vhodná evidence  a analýza tréninkového procesu (jeho obsahu, zatížení, atd.) je jednou z nedílných součástí řízení  tréninkového procesu, jehož základní složky uvádí schéma č. 1. Kvalitní evidence umožňuje průběžnou analýzu tréninku, hodnocení jeho efektu; operativní změny u plánování. Volba určitých parametrů evidence, dokonalé zpracování dat o tréninku a jejich využití není zdaleka vyřešeno a setkává se s řadou problémů. V jednotlivých specializacích bylo v tomto směru dosaženo různého pokroku, v řadě případů ne zcela dostatečného.

Řízení sportovního tréninku  se podle současných představ chápe jako vědomé, racionální (zdůvodněné) pokyny a zásahy do tréninku. V tomto smyslu se pojem řízení vztahuje k:

  • sociálně - psychologické stránce procesu, tj. vedení lidí, ovlivňování jednání, atd.,
  • technologii tréninku, tj. především ke stanovování zatížení, jeho druhu a velikosti, rozložení v čase, dynamice parametrů podle dosahovaných změn ve stavu trénovanosti (Dovalil 2005).

V našem příspěvku se zabýváme problémy evidence tréninku jako součásti řízení tréninkového procesu ve smyslu technologickém. Pro dobré výsledky trenérské práce je nezbytné nepodceňovat komplexní vnímání složité oblasti sociálně – psychologické, bez  ní nelze dosáhnout špičkových výkonů, včetně evidence tréninkového zatížení s dostatečnou vypovídací schopností.

Sportovní trénink je složitý proces rozvoje výkonnosti sportovce zaměřený na dosahování nejvyšších dosažitelných sportovních výkonů (Dovalil 2005). Úspěšné praktické řešení komplexního problému, mezi které řízení tréninkového procesu řadíme, musí vycházet z podrobných znalostí zákonitostí vzájemných vztahů mezi dynamikou stavů a zadávanou tréninkovou zátěží. Věříme, že popisované dílčí poznatky přispějí alespoň částečně k dalšímu objasnění těchto vztahů.

Schéma č. 1.: Posloupnost kroků řízení tréninkového procesu (Dovalil 2005; Choutka 1979)

Cílem článku je shrnout stávající a přinést některé nové poznatky do problematiky počítačového zpracování, evidence a následné analýzy tréninkového procesu. Výstupem z jednotlivých dílčích kroků je specializovaný software sloužící k evidenci tréninku vytrvalostních vícebojů. Počítačové zpracování obecně nabízí automatizované, tedy úspornější, přesnější a efektivnější zpracování zvolených ukazatelů o tréninkovém procesu. Použití výpočetní techniky k evidenci a analýze tréninku může vést k jejímu výraznému usnadnění a využití většího komplexu dat a informací, které poskytují.

Specializovaný software, který je detailně popsán na následujících řádcích, byl nedílnou součástí disertační práce zpracované pod vedením Doc. PhDr. Josefa Dovalila, CSc. na Katedře pedagogiky psychologie a didaktiky sportu UK FTVS (Suchý 2004). Tvorba samotného software byla podpořena z prostředků interního grantu UK FTVS (Suchý 2002b).

II. Teoretická část, popis specializovaného software
Evidence a následná analýza tréninkového procesu je složitý a v odborné literatuře opakovaně diskutovaný problém (např.: Aschwer 1999; Bompa 1999; Evans 1994; Holz 1998; Horčic 1999; Hubka; Neumann a kol. 1992 a 1998; Perl 1997; Suchý 2002b, 2004;  Tvrzník, Rus 2002). Dokonalé zpracování dat a jejich využití (analýza) se střetává s mnoha teoretickými i praktickými obtížemi (Pfützner 1995). Využití výpočetní techniky vede jednoznačně k zásadnímu praktickému usnadnění evidence a řízení tréninkového procesu (Bukač, Dovalil 1990; Mader, Allmer 1994; Perl 1997).

Podrobný popis přístupů zvolených pro evidenci tréninku a jejich následnou implementaci do specializovaného software, jehož hlavním cílem je usnadnit evidenci a analýzu tréninku vytrvalostních vícebojů, výrazně přesahuje rámec tohoto článku. Z těchto důvodů přistoupíme k zásadnímu zjednodušení identifikace pohybu (nejen) vytrvalostního charakteru, který lze schématicky identifikovat a následně popsat za využití následujících tří stěžejních parametrů:

  • identifikace cvičení jako adaptačního podnětu,
  • míry ne/specifičnosti cvičení vzhledem ke zvolené specializaci,
  • intenzity cvičení na zvolené škále(Dovalil 2005; Choutka 1979).

Vztah jmenovaných parametrů názorně přibližuje schéma č. 2.

Schéma č. 2.:Vztahový systém klasifikace tréninkových cvičení jako adaptačních podnětů (Dovalil 2005)

Jmenované parametry byly při tvorbě specializovaného software samozřejmě zohledněny. K identifikaci specifického zatížení v triatlonu rozlišujeme u plavání, cyklistiky a běhu čtyři intenzity zatížení: I. intenzitu (regeneračně kompenzační), II. intenzitu (aerobní), III. intenzitu (aerobně-anaerobní), IV. intenzitu (anaerobní). Rozdělení je v souladu s řadou publikovaných prací (Aschwer 1999; Dovalil 2005; Holz 1998; Neumann 1998; Suchý 2004; Zintl 1994).

Do formuláře určeného k evidenci konkrétní tréninkové jednotky mohou uživatelé programu zaznamenávat kilometry a  čas absolvovaný v jednotlivých intenzitách zatížení. Doporučujeme evidovat oba ukazatele souběžně, ale záleží samozřejmě jen na uživateli, zda bude případně preferovat jen jeden z nich. Prostor nazvaný „poznámky“ umožňuje záznam doplňujících  slovních informací a odkazů (např. na internetové stránky), které není možné vyjádřit číselně.

Software nabízí evidenci závodního zatížení formou samostatného submenu, protože detailní charakteristika průběhu závodů má pro většinu sportovců i trenérů značný  význam. Záznam závodů poskytuje, obdobně jako u evidence tréninku, opět možnost jejich popisu, včetně případného rozčlenění do různých intenzit zatížení a slovního popisu v „poznámce“. Na problematiku evidence závodního zatížení u vytrvalostních sportů existují rozdílné názory. Při tvorbě programu jsme se přiklonili k (možné) evidenci závodního zatížení do rozdílných intenzit zatížení. Důvodem výběru tohoto způsobu evidence jsou praktické zkušenosti ukazující, že v některých případech může v průběhu závodu dojít z mnoha důvodů k poklesu intenzity pohybu. Mezi hlavní příčiny řadíme: taktizování (především s ohledem na drafting), přecenění vlastních možností spojené poklesem intenzity pohybu.

Obr. 1.:formulář pro záznam tréninkové jednotky

Pokud jsou údaje o tréninku do systému zadávány v reálném  čase,  je každé tréninkové jednotce automaticky přiřazeno aktuální datum a k němu příslušné tréninkové období (RTC, mezo/mikrocyklus). Pokud je trénink evidován se zpožděním, je nutné časové údaje upravit manuálně. Program nabízí nejen vybrané,  předem definované osobní rekordy a testové baterie, ale také možnost definice vlastních testů a nejlepších osobních výkonů.

Komplexní evidence tréninku musí vždy zahrnovat také nespecifické (obecné) ukazatele, námi zpracovaný specializovaný software umožňuje záznam následujících:

  • 4 intenzity zatížení pro „ostatní“ (doplňkové) disciplíny,
  • regenerace (hodiny),
  • počet dní: volna – tréninku – nemoci,
  • hodnocení tréninku na stupnici od 1 do 5 (1 – nejlepší, 5 – předčasně ukončený),
  • vybrané antropomotorické údaje,
  • osobní údaje.

Obr. 2.:příklad záznamu tréninkového zatížení po mikrocyklech

Sporty multidisciplinního charakteru se často potýkají s otázkami, jak vyjádřit celkový objem absolvovaného zatížení. Obvykle se celkové zatížení vyjadřuje tzv. „cyklickými“ kilometry, na které jsou za pomoci koeficientů přepočítávány kilometry odtrénované ve všech sportovních disciplínách zahrnutých do přípravy. Jednou z přesnějších variant cyklických kilometrů je vypočítat přibližnou energetickou náročnost absolvovaného zatížení. Tento přístup má podle našeho názoru větší vypovídací schopnost. Z těchto důvodů jsme do software implementovali vzorce pro výpočet odhadu energetické náročnosti převzaté od specialistů na jednotlivé disciplíny triatlonu. Do vzorců vstupují základní antropomotorické parametry sportovce a rychlost pohybu (s výjimkou plavání). Na základě vložených údajů software automaticky počítá celkovou individuální energetickou náročnost absolvovaného tréninkového zatížení. Přínos výpočtu energetické náročnosti je především pro porovnání zatížení různých vytrvalostních sportovních disciplín, možného dřívějšího odhalení přetížení (přetrénování) a nevhodných stravovacích návyků. Podrobně se touto problematikou zabýváme ve starších publikacích (Suchý 2004, 2002a).

III. Diskuse
Obecně jsou vstupy, výstupy a vazby prvků ve společensko - vědních oborech vždy zatíženy náhodnou složkou a různými druhy chyb (Blahuš 1996). Námi zpracovaný systém obsahuje podstatnou, ale převažující pravděpodobnostní složku, kterou lze částečně eliminovat pravidelnou a především pečlivou longitudinální evidencí.

Otázkou zůstává, zda čtyři pásma definující intenzitu zatížení jsou věrohodné pro dostatečnou evidenci tréninkového procesu zvolených sportovních specializací. Horčic (1999) pracuje se třemi intenzitami zatíženía čtvrtou regenerační, Neumann a kol. (1999) a Bukač  s Dovalilem (1990) se čtyřmi (Neumann ještě  vyděluje pátou pro závodní zatížení), Sleamaker (1996) vychází z pěti intenzit. V některých případech se může se zdát, že čím  větší počet intenzit zatížení bude zaznamenáván, tím přesnější následná evidence tréninku bude. Nadměrné množství tréninkových ukazatelů může být podle našeho názoru naopak kontraproduktivní, především protože sportovec (trenér) není schopen rozlišit malé rozdíly mezi nimi a tím může docházet ke zkreslení evidence. V neposlední řadě dochází při záznamu mnoha ukazatelů k celkové menší přehlednosti. Z psychologického pohledu se také nejedná o vhodný přístup (při vysokém počtu ukazatelů zůstává zákonitě většina z nich dlouhodobě prázdná). 

Vzorce, na základě kterých je vypočítávána energetická náročnost, obsahují jistá zjednodušení, která samozřejmě vedou k určitým nepřesnostem u v následných sumacích (Suchý 2002a). Snížit velikost této chyby je teoreticky možné, ale kladlo by to neúměrné nároky na rozsah vstupních údajů. Do automatického výpočtu energetické spotřeby jsme nezahrnuli základní pracovní metabolismus, který by dále mohl přispět k upřesnění informací o denním výdeji energie. Celkový denní energetický výdej je vždy vhodné porovnat s příjmem energie. Zůstává tedy otázkou, zda do programu výhledově neimplementovat také údaje obsahující vybrané potraviny a jejich energetickou hodnotu. Pokud by program zahrnoval uvedenou funkci, uživatel by pak kdykoliv mohl operativně porovnat energetický příjem s výdejem.

Další ne zcela objasněnou otázkou zůstává případná nutná míra přizpůsobení programu pro příbuzné víceboje vytrvalostního charakteru, především pak pro duatlon, zimní a terénní triatlon (Xterra). Z důvodů odlišností tréninku na silničním a horském kole se nejsnazší jeví přidat další ukazatel pro evidenci tréninku strukturovaného do popisovaných čtyř intenzit zatížení. U duatlonu podle našeho názoru postačuje jen prosté vypuštění plavání. Jmenované otázky by bylo vhodné verifikovat na malém probandu. Samostatnou problematikou je evidence tréninku za využití výpočetní techniky v kolektivních sportech (Suchý, Dovalil 2006).

V průběhu zpracování jsme také řešili námitky, týkající se praktických otázek obtížnosti záznamu tréninku za využití námi zpracovaného programu. Záznam všech potřebných údajů o tréninku, využívající převážné většiny dostupných předností výpočetní techniky, se při pilotním testování ukázal časově nenáročný.

IV. Závěr, využití programu
Počítačový program dokončený v rámci disertační práce (Suchý 2004), stručně charakterizovaný v rámci tohoto příspěvku je k dispozici pro využití v praxi ve vybraných sportovních odvětvích vytrvalostního charakteru. Data o tréninku, podrobně zpracované za využití tohoto software, mohou přispět k obohacení teorie sportovního tréninku, například k detailnímu rozboru zatěžování v  tréninkových cyklech.

Funkčnost a možnosti vytvořeného počítačového expertního systému byly verifikovány na malém pilotním vzorku sportovců zařazených  do středního článku přípravy vrcholového sportu (Sportovní centra mládeže). Vybrané připomínky sportovců byly do programu implementovány.

Hlavní přínosy vidíme především v návrhu vhodných ukazatelů, věrohodně a v dostatečném rozsahu dokumentujících absolvovaný trénink ve zvolených sportovních specializacích, významném usnadnění procesu evidence, zpracování, analýzy a plánování tréninkového procesu za využití zpracovaného software.

Software je volně přístupný na www.jirisuchy.cz (prolink „zajímavé odkazy“). Sportovci a trenéři ho v současné době mohou využívat zdarma, protože jeho tvorba byla částečně uhrazena z grantových prostředků. Funkcionalita nastavení různých stupňů oprávnění k manipulace s vloženými daty není do programu zapracována, neboť na ní již nebyly prostředky.

Domníváme se, že navržený systém evidence poskytuje uživatelům další možnosti vědomého ovládání tréninkového procesu. Efektivní počítačový záznam výrazně usnadňuje vyhodnocování zvolených tréninkových přístupů, v porovnání s klasickou písemnou evidencí.

Literatúra
ASCHWER, H. Handuch für Triathlon. Aachen : Meyer & Meyer Verlag, 1999.
BLAHUŠ, P. K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha : Karolinum, 1996.
BLAHUŠ, P. aj. Systems theory approach to using statistics in social science. Prague : Charles Univerzity, 1988.
BOMPA, O. T. Periodization, Theory and Methodology of Training. Champaign : Human Kinetics, 1999.
BREMER, D. aj. Internationales Triathlon – Symposium Losheim 1991. Hamburg : Czwalina, 1991.
BUKAČL., DOVALIL J. Lední hokej.  Praha : Olympia, 1990.
COEN, B. Individuelle anaerobe Schwelle. Köln : Sport und Buch Strauss, 1997.
DICKHUTH, H. aj. Importance of perfomance diagnostics and training managament in endurance and team sports. Int J Sportsmed 17, 1996, str.: 15-19.
DOVALIL, J. aj. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2005.
ENGELHARDT, M. und koll. 11. und 12. Internationales Triathlon – Symposuim.     Hamburg : Czwalina, 1998.
EVANS, M. P. Coaching and training techniques for triathletes and duathletes, couches. Walmut Creek : Suite, 1994.
FÖHRENBACH, R. Leistungsdiagnostik, trainingsanalyse und steuerung bei Läuferinnen und Läufern verschiedener Laufdisciplinen. Konstanz : Hartung - Gorre Verlag, 1986.
GROSSER, M. aj. Leistungssteuerung in Training und Wettkampf. München : BLV, 1986.
HOLZ, D. Trainingstagebuch. Aachen : Meyer & Meyer Verlag, 1998.
HORČIC, J. aj. Tréninkový deník. Praha : ČSTT, 1999.
HOTTENROTT, K. Ausdauertraining. Lüneberg : Wehdmeier und Pulsch Verlag, 1994.
HUBKA, Z. /zpracovatel/. Tréninkový deník atleta. Praha : Olympia, rok vydání neuveden.

CHOUTKA, M. (hlavní řešitel). Zákonitosti zatěžování a řízení tréninku vrcholových sportovců (výzkumný úkol VIII-5-13/3-11). Praha : VÚT FTVS, Oddělení didaktiky sportu KPPD FTVS, 1979.
JANSSEN, P.G.J.M. Ausdauertraining. Erlangen : Perimed, 1994.
MADER, A., ALLMER, H. /editoři/. Computersimulation. Sankt Augustin : Akademia Verlag, 1994.
MARGARIA, R. aj. Energy cost of running, J Appl Physiol. (1963), str.: 367-370.
MATWEJEW, L. P. Grundlagen des sportlichen Trainings. Berlin : Sportverlag Berlin, 1981.
NEUMANN, G., PFÜTZNER, A., BERBALK, S. Optimiertes Ausdauertraining. Aachen : Meyer & Meyer Verlag, 1998.
NEUMANN, G., PFÜTZNER, A., HOTTENROT, K. Alles unter kontrolle, Ausdauertraining. Aachen : Meyer & Meyer Verlag, 1992.

PERL, J. (editor). Informatik im Sport IV. Schondorf : Verlag Karl Hofmann, 1997.
PFÜTZNER, A. Ausgewählte Aspekte einer Prozessanalyse als Grundlage einer Trainingskonzeption für 1996 - 2000 im Triathlon. Hamburg : Czwalina Verlag, 1995.
SLEAMAKER, R. Systematisches Leistungstraining, Schritte zum Erfolg. Aachen : Meyer & Meyer Verlag, 1996 - 2. přepracované vydání.
SLEMAKER, R. Systematisches Leistungstraining, Schritte zum Erfolg. Aachen : Meyer& Meyer Verlag, 1996.
SUCHÝ, J., DOVALIL, J. Specializovaný software pro evidenci a analýzu tréninku ledního hokeje,  In Hry 2006 (výzkum a aplikace), Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Nečtiny: KTV Západočeské univerzity, 2006.
SUCHÝ, J. Počítačová evidence, zpracování a analýza tréninkového zatížení pro potřeby řízení sportovního tréninku (na příkladu ledního hokeje a vytrvalostních vícebojů). Praha : UK FTVS, 2004.
SUCHÝ, J. Software for training evidence and evaluation in triathlon, In 8th ENSSEE Forum. Ireland : University of Limerick, 2005.
SUCHÝ, J. Využití energetické náročnosti při řízení tréninku vytrvalostních vícebojů. Ústí nad Labem :  PF UJEP, 2002 a).
SUCHÝ, J. Vytvoření počítačového programu určeného k analýze a evidenci tréninkového zatížení v triatlonu (interní grant UK FTVS). Praha : UK FTVS, 2002 b).
THOMAS, J. R., NELSON, J. K. Research methods in physical aktivity. Champaign : ILL, 2001.
TOUISSANT, H. M., HOLLANDER, A. P. Energetics of competitive swimming, Sports Med. 18, (1994).
TVRZNÍK, A., RUS, V. Tréninkový deník. Praha : Grada, 2002.
VERCHOŠANSKIJ, J. Ein neues Trainingssystem für zyklische Sportarten. Monster : Philippka - Verlag, 1992.
ZINTL, F. Ausdauer Training. München : BLV Verlag, 1994 - III. přepracované vydání.

Internetové zdroje:
www.pccoach.com [cit. 1. 4. 2005], www.polar.fi [cit. 1. 4. 2006], www.science-sportsware.dk [cit. 1. 2. 2005], www.swimdata.com [cit. 10. 5. 2005], www.jirisuchy.cz [cit. 1. 4. 2006]

Dátum vydania: 2006